Nědělní výlet na Palgosan
Skončil jsem autobusovém depu. Lezl na kopec. Zjistil že Korejský mapy kecaj. Lezl na kopec už radši rychleji. Bavil se na vrcholu s jinými cizinci….“And where are you from?….Czech Republic….Tak to můžem mluvit Česky“. Nestíhal se vrátit zpět. Padá tma. Češi mě zachraňují a berou autem. Ztratil jsem klíče od dormu.
Je tu celkem dost sucho, písečné podloží, ohromné množství balvanů. Daří se tu tedy hodně borovicím, které jsou v podstatě všude. Celkem mi to připomíná scénu z prvního dílu Hobita kdy na konci filmu hlavní hrdinové utíkají z kopce před „vrky“ (ano, fakt je to napsaný správně) a proplétají se lesem borovic.
Podle fotek by jste asi řekli že je to jak u nás, když před třemi lety byly ohromná vedra a strašné sucho. Tady je však nepatrný rozdíl…. Mrzne tu až praští.
Bonus na závěr
Jelikož svět musí být v rovnováze, tak i hezké fotky musí být zákonitě kompenzovány! …
Bylo mi řečeno, že v KoreJi se opravdu nemusím bát že v bych nenarazil na WC. A je to opravdu tak, jsou úplně všude. I uprostřed lesa.
