E-WORLD
Ačkoliv již zítra máme jet společně se školou do zábavního parku E-world. Dochází mi, že je dnes pravděpodobně poslední den, kdy budou stromu ještě růžově olístštěny. Už to padá a navíc zítra ráno má pršet. E-world je totiž známý svou E-WORLD 83Tower, jež je na kopci plně zaslesněným růžostromy. Bylo by tedy fajn to vidět.
Beru tedy poslední příležitost za pačesy, příjmám skutečnost že zazdím dvě přednášky co mám nešikovně uprostřed dne a vyrážím.
Už u kraje areálu je poznat, že jsem na správném místě. Sakur je tu hromada. U přepážky se však dozvídám neakcepovatelně vysokou částku za vstup, kterou jaksi nejsem ochoten zaplatit. Jdu tam přeci dnes jen kvůli focení, nepotřebuju na atrakce. Jdu se tedy projít okolo. Dle map by měla z boku vést příjezdová cesta. Třeba se dokážu do určité části dostat bez vstupu.
Cestou jsem se rozhodl nafotit svatbu abych měl na vstupenky.
To je samozřejmě vtip, ale bylo by to celkem fajn. Díky mé oklice jsem se jen prostě jen nachomítl ke svatebnímu focení. Místo si na to vybrali celkem pěkné.
Pokračuji dále kroucenými zatáčkami na vršek kopce. Ulice posetá sakurami ze všech stran. Fouká semtam vítr, lístky padají ve velkém. Jakoby chumelilo.
Co když se video nezobrazuje a insta nemám?!
Po celém areálu hraje víceméně dokola několik K-popových písniček. Pro představu:
Za to že tu teď mohu poskytnout takovou autentičnost, za to vděčím Arnoldsovy. Po návratu dom jsem se totiž svěřil, že je to strašně chytlavý a nemůžu to dostat z hlavy. Arnolds mi to tedy druhý den vyshazamoval.
Netrpělivě vyhlížím, zda se přede mnou zjeví závora ohraničující konec veřejné zóny.
Naštěstí nic takového nepřichází. Ukazuje se že mohu projít tou nejhezčí částí aniž bych cokoliv zaplatil. Jojo, někdy jsou ty nejlepší zážitky zadarmo. Jen musíte jít oklikou.
Dostávám se na vrchní platformu s věží. Je odsud opravdu hezký výhled.
Jdu se podívat nahoru na věž.
Kochací prostory se nacházejí v patrech 76-78. Tedy 3 patra, přičemž jedno z nich je situováno jako restaurace v old-school americkém stylu, jedna patra je věnováno jakýmsi párovým dekoracím a jedno je čistě kochací. Při průchodu si všímám zavěšených ocelových lan a pádové brzdy. Plakát za rohem už mi vše dovysvětluje. Věž nabízí za 60 000wonů možnost „skoku do prázdna“. Což musí být dost hustý. Kdyby to nestálo tolik, tak bych do toho asi i šel.
Musím přiznat že asi nejvíce oslněn jsem byl místní toaletou. Asi nejkrálovštější záchod jaký jsem kdy viděl. Výhled naprosto miliónový.
Co když se video nezobrazuje a insta nemám?!
Chystám se zpět do kampusu. Procházím kolem horní brány zábavního parku. Koukám na složitou ceduli s ceníkem a jdu se poptat aby mi dovysvětlili, které ceny jsou tedy pro koho. Zjišťuji že moje podezření pro večerní slevu je správné. Od 17h je vstup do parku levnější. Chvíli se ještě bavím s Korejcem a ptám se ho jestli by mi jako studentovy nedal slevu. Tváří se že ne. Chvíli na něj naléhám abych se ujistil že mě pochopil a říkám že jsem z Kyunpook National University. Po chvíli dohadování, mu oznamuji, že dovnitř nejdu že je to pořád moc drahý. V tom se však otočí k počítači a říká že mám počkat. Dává mi lísteček s cenou 15 500 wonů. Poloviční oprati klasickému nočnímu vstupu. Hele to už by šlo. Dostávám se tedy nokonec i do prostor parku.
Z parku jsem neskutečně nadšený! Je to vlastně poprvé, kdy jsem byl na vyloženě opravdové horské dráze a skusil i různé „blicí atrakce“ jako jsou různá rozující kladiva, houpačky, volný pád atd.
I bylo super, že jsem tam šel takto nadvakrát. Tedy hned druhý den znovu se školou. Park je opravdu veliký a jeden den na projítí opravdu nestačil. Zároveň jsem i napodruhé věděl které atrakce zavírají dříve a jaká je tedy jeji nejoptimálnější posloupnost na druhý den.
Tahle atrakce byla moje nejoblíbenější. Volný pád.
Co když se video nezobrazuje a insta nemám?!