Odlet
Odlet je naplánován na 17.2. Všichni máme letenky od stejné společnosti – Turkish airlines, a to kvůli studentským výhodám jako 40 kg v odbavených zavazadlech a levnější letence.
Dny předtím oběhávám poslední věci, balím, nakupuji co je třeba.
V uterý 15.2. si volám s Terkou, která letěla s dalšími dvěma už v pondělí a ptám se jí na dojmy.
„Neuvěříš co se nám stalo, měla jsem 100 chutí se na to celý vykašlat! Máme letět v 19 večer a oni mi v poledne volají, že prý mi ten let ruší. Že se omlouvají, že teď v 10(u nich) přišli do práce, že to dřív dát vědět nešlo. Ale prý že bych mohla letět s Emirátama co letí za 2 hoďky…“
Jelikož je Terka z Brna, tak jak jistě tušíte, dostat se na letiště za dvě hoďky nebylo uplně reálné.
Nakonec se jí ale povedlo se s nimi nějak dohodnout a odletěli večer s KLM , byť s nějakými obstrukcemi.
Zrušení letu však nebyla úplná náhoda, jednalo se o kvóty na počet cestujících které Korejská vláda zavedla vůči Turecku… od 11.2.
Ve čtvrtek ráno balím poslední věci a chystám se zálohovat Pc na nově koupený exterák. Před pár dny nám odešlo síťové úložiště do věčných lovišť. (Disky jsou v pohodě, jen odešla ta komponenta, která je sdružuje. Přesně ta která by měla mít mnohonásobně větší MTTF jak jsme si říkali na předmětu Diagnostika a testování. Takový ten zákon schválnosti)
….Zvoní mi však telefon…se soukromým číslem…. můžete jen hádat kdo to byl, a pročpak mi volal…
…Nejsem překvapen, jen se směju. 😆
Potřebuji však osobně vyzvednout mezinárodní certifikát PCR testu, která mi VFN odmítá vydat elektronicky. Naštěstí mě zachraňují táta s bráchou. Jedou ho vyzvednout zatímco já se jdu rozloučit s babičkou a dědou.
Všechno vyšlo. Letím tedy s Emirates.